Ing. Miloslav Petráček, nástupce, Preslova 8 , Brno 2
Základním principem fluidního sušení je, že vlhký materiál se ve fluidním aparátu zezdola profukuje horkým vzduchem nebo jiným plynem, proudícím přes perforované dno (distributor) pracovního prostoru aparátu, přičemž mimovrstvová rychlost tohoto plynného média, proudícího vzhůru vrstvou sušeného materiálu, se nachází mezi prahovou rychlostí fluidizace a prahovou rychlostí úletu daného materiálu. Vrstva sušeného materiálu uvedená do fluidního stavu připomíná svým chováním vroucí kapalinu. Průmyslově se fluidní sušení používá od roku 1948 k sušení drcených nerostů, písku, polymerů, hnojiv, farmak, krystalických materiálů a dalších průmyslových produktů. Výhody fluidního sušení jsou následující: 1. Dokonalý kontakt horkého sušícího média s částicemi vlhkého materiálu; usnadňuje a urychluje se tak přestup tepla a zvyšuje využití entalpie sušícího média k odpařování kapaliny tvořící vlhkost sušeného materiálu. (Je-li kapalinou tvořící vlhkost sušeného materiálu voda, průměrná teplota fluidní vrstvy při sušení je 35–45 °C, i když sušící vzduch má vstupní teplotu 130–150 °C nebo i vyšší.) Důsledkem jsou kompaktní sušicí jednotky s relativně nízkými investičními náklady a vysokou tepelnou účinností. 2. Ve srovnání s jinými typy sušiček šetrné mechanické zacházení s částicemi sušeného materiálu – důležité zejména u materiálů tvořených křehkými krystaly. 3. Minimum pohyblivých částí a z toho plynoucí vysoká provozní spolehlivost a nízké náklady na údržbu.